Vzorek z Marsu odhalil možné stopy dávného života — mise Perseverance píše nový rozměr astrobiologie

Vzorek odebraný roverem Perseverance na Marsu obsahuje minerály, které mohou být stopy po dávném mikrobiálním životě — pokud se potvrdí, může jít o průlom v hledání života mimo Zemi. Vzorek byl získán v roce 2024 z oblasti kráteru Jezero, přesněji z vyschlého říčního koryta Neretva Vallis, a nyní vyvolává otázky o tom, zda Mars kdysi hostil organické procesy podobné těm na Zemi.

Vědci zjistili, že ve vzorku označeném jako „Sapphire Canyon“ se nacházejí dvě klíčové minerální složky — vivianit a greigit. Tyto minerály na Zemi vznikají často při chemických reakcích s účastí organických látek či mikrobiálních aktivit. V prostředí Marsu by však jejich vznik mohl být i čistě abiotický. Rozlišení mezi biologickou a nebiologickou příčinou zůstává zásadní výzvou.

Vzorek byl odebrán z kamene zvaného Cheyava Falls, který se nachází v území Bright Angel v kráteru Jezero. Tento převážně jílovo-bahenní sediment pochází z doby před přibližně 3,5 miliardy let, když v oblasti tekla voda. Konstrukce horninového podloží – jemnozrnný regolit s bohatou organickou složkou, sírou a zoxidovaným železem – byla jedním z důvodů výběru právě této lokality pro odběr.

Na snímcích bylo vidět charakteristické tmavší skvrny („leopardí skvrny“) na povrchu kamene, které odpovídaly reakčním frontám, kde dochází ke změně minerálního složení. V těchto místech byly identifikovány právě zmíněné minerály. Americký tým pod vedením Joela Hurowitze z Univerzity ve Stony Brooku popisuje reakce jako „pravděpodobně krátce po usazení bahna“ — což přidává váhu scénáři přítomnosti dřívějšího biologického prostředí.

Na druhou stranu autoři studie jasně upozorňují: i komplexní chemické procesy bez přítomnosti živých organismů mohou mít za následek vznik těchto minerálů. To znamená, že samotný nález ještě neznamená definitivní důkaz života, ale výrazně zvyšuje pravděpodobnost jeho někdejší existence na Marsu.

Rover Perseverance přistál na Marsu v roce 2021 a od té doby systematicky sbírá vzorky z kráteru Jezero, který podle vědců byl před miliardami let zaplaven vodou. Cílem je najít stopy po mikrobiálním životě – z toho důvodu byl zvolen i výběr lokality a hornin, které jsou schopny zachovat organické zbytky i v extrémních podmínkách.

Klíčovým přínosem tohoto objevu je nejen samotná možnost života, ale i to, že vzorek bude v budoucnu dopraven na Zemi. Až tam bude možné využít širší škálu laboratorních technik, než které má rover na Marsu. To znamená, že vědci doufají v konečné potvrzení biosignatur až zpětně na Zemi.

V globálním měřítku tak nález podporuje hypotézu, že Mars nebyl vždy suchou a sterilní planetou, kterou dnes známe. Mohlo zde existovat prostředí bohaté na vodu, minerály a organické látky — tedy podmínky vhodné pro mikrobiální život. Pokud tyto podmínky opravdu existovaly, náš pohled na možnosti života jinde v kosmu se zásadně mění.

Závěrem studie vědci zdůrazňují, že další kroky budou zahrnovat detailní analýzu vzorku, vítané bude použití nových instrumentů na Zemi i v orbite nad Marsu. Přestože je momentálně výklad stále otevřený, tento nález patří k nejvýznamnějším v oblasti astrobiologie za poslední roky.