Padesát tisíc kilometrů dlouhá záhada: NASA mlčí, vědci spekulují o původu podivného útvaru ve vesmíru

Astronomové zaznamenali v posledních dnech neobvyklý jev, který se táhne napříč vesmírem v délce přes 50 000 kilometrů. Zatím nikdo s jistotou neví, co přesně tento útvar představuje – některé teorie mluví o magnetické bouři, jiné o neznámém úkazu spojeném s výtrysky z hvězd či o dosud neznámém typu plazmové struktury. NASA zatím zachovává mlčení, což mezi odborníky i veřejností vyvolává vlnu otázek.

K zachycení došlo prostřednictvím několika pozorovacích satelitů, které detekovaly dlouhý, jemný útvar vyzařující slabé elektromagnetické signály. Z počátku se mělo za to, že jde o běžný proud meziplanetárního prachu, ale následná analýza ukázala, že objekt vykazuje stabilní strukturu a vlastní magnetické pole. To znamená, že nejde o volně rozptýlený materiál, ale o něco kompaktnějšího – pravděpodobně plazmový proud nebo proud nabitých částic s neobvyklou stabilitou.

Někteří astrofyzici se domnívají, že by mohlo jít o zbytkový proud po výronu koronální hmoty z některé vzdálené hvězdy, který se udržel nečekaně dlouho díky interakci s mezihvězdným magnetickým polem. Jiní tvrdí, že jde o úplně nový fenomén, který může být spojen s mezihvězdnou plazmou nebo s projevem energie temné hmoty. Zvláštní je, že pozorování naznačuje téměř dokonalou linearitu celého útvaru – 50 000 kilometrů bez znatelného zakřivení nebo rozptylu.

To je něco, co odporuje známým fyzikálním modelům, podle nichž by se podobné struktury měly po krátké době rozpadnout. Právě tato neobvyklá stabilita je důvodem, proč záhada budí takový rozruch. NASA ani jiné agentury zatím nevydaly oficiální komentář, údajně kvůli nedostatku dat pro potvrzení či vyvrácení teorií.

Další z předpokladů počítá s tím, že by mohlo jít o pozůstatek dávné kolize nebo gravitační interakce mezi dvěma kometárními jádry. Při takovém scénáři by mohly vzniknout filamenty z nabitého plynu, které by zůstaly ve vesmíru dlouhé měsíce. Zatím však žádný z pozorovaných parametrů zcela neodpovídá známým případům.

Astronomové z Evropy i Asie nyní společně analyzují data z různých vlnových délek, aby zjistili, zda útvar vykazuje známky tepelného záření, nebo jde čistě o magnetickou anomálii. Pokud by se potvrdilo, že objekt udržuje tvar samostatně, mohlo by to znamenat, že jde o dosud neznámý proces v mezihvězdném prostředí – například o stabilní plazmovou trubici vytvářenou interakcí magnetických polí.

Zvláštní je i časová souvislost – ke zachycení jevu došlo krátce po intenzivní sluneční aktivitě, která způsobila několik silných geomagnetických bouří na Zemi. To vedlo některé odborníky k domněnce, že fenomén může být důsledkem řetězové reakce výronů hmoty, jež se srazily ve vesmírném prostoru. Tato hypotéza však zatím nebyla potvrzena.

Veřejnost spekuluje i o exotičtějších možnostech, jako je interakce s temnou energií, červí díra nebo umělý objekt mimozemského původu. Vědci tyto úvahy odmítají jako předčasné, ale připouštějí, že jde o jeden z nejzáhadnějších jevů, jaké byly v posledních letech zaznamenány.

Pozorování pokračují a další data se očekávají během několika dní. Teprve až budou k dispozici nové snímky z různých observatoří, bude možné říct, zda jde o fyzikálně vysvětlitelný jev, nebo o něco, co přepíše učebnice astrofyziky. Ať už bude výsledek jakýkoli, padesát tisíc kilometrů dlouhá struktura zůstane fascinujícím důkazem, že vesmír si i v 21. století uchovává svá tajemství.