Věříte, že vesmír je nekonečný? Možná celou dobu žijete uvnitř černé díry

Myšlenka, že by celý náš vesmír mohl být uzavřen uvnitř obrovské černé díry, zní jako děj ze sci-fi filmu. Přesto se o ní začíná mluvit vážně. Nová data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba přinášejí zjištění, která nutí vědce zpochybnit dosavadní chápání struktury a fungování vesmíru. Pokud by se tato teorie potvrdila, mohlo by to zcela změnit náš pohled na prostor, čas i původ existence samotné.

Nedávný výzkum odhalil zajímavý vzorec v rotaci stovek vzdálených galaxií. Zatímco podle běžných modelů by se měly otáčet náhodně, nové pozorování ukazuje, že asi 60 % z nich rotuje jedním směrem a 40 % opačně. Tento nepoměr naznačuje, že vesmír sám by mohl mít určitý směr rotace – jakousi kosmickou osu. Někteří fyzici proto vyslovili hypotézu, že se naše existence odehrává uvnitř horizontu událostí obří černé díry, kde se prostor zakřivuje tak, že vše, co pozorujeme, je součástí jejího nitra.

Tato myšlenka není nová, ale teprve moderní pozorovací technologie ji umožňují ověřovat. Černá díra by podle ní mohla fungovat jako jakýsi „obal“ našeho vesmíru, zatímco velký třesk by ve skutečnosti představoval okamžik vzniku této černé díry v jiném, větším vesmíru. Všechno, co považujeme za expanzi prostoru, by pak bylo důsledkem dynamiky uvnitř tohoto gravitačního vězení.

Samozřejmě existují i skeptici. Mnozí odborníci upozorňují, že údajná rotace galaxií může být pouze optickým klamem. Například Dopplerův efekt může způsobovat, že galaxie pohybující se určitým směrem se jeví jasnější, což zkresluje výsledky měření. Pokud by se tato vysvětlení potvrdila, nebyl by třeba přehodnocovat fyzikální zákony, ale pouze zpřesnit metody, kterými se analyzují data z hlubokého vesmíru.

Přesto teorie o vesmíru jako o součásti černé díry zůstává fascinující. Znamenala by totiž, že všechno, co vidíme – od hvězd až po samotný čas – je jen projekcí z povrchu horizontu událostí. Temná energie, která podle současné fyziky způsobuje zrychlování rozpínání vesmíru, by mohla být projevem sil, jež působí právě na hranici této černé díry. Takový výklad by elegantně spojoval kvantovou teorii a obecnou relativitu – dvě oblasti, které si zatím často odporují.

Pokud je tato hypotéza správná, naše chápání reality je zcela iluzorní. Čas by neplynul lineárně, ale byl by zakřiven podle gravitace černé díry. To by vysvětlovalo i některé anomálie, které astronomové pozorují u vzdálených objektů – například rozdíly v rychlosti rozpínání vesmíru v různých směrech nebo nečekané chování světla, které prochází určitými oblastmi kosmu. Jinými slovy, můžeme žít uvnitř gigantického gravitačního pole, které řídí všechno, co známe.

Vědci z NASA a dalších institucí nicméně zdůrazňují, že takové závěry jsou zatím předčasné. K potvrzení bude potřeba mnohem víc dat, než poskytuje i tak výkonný přístroj, jakým je teleskop Jamese Webba. Kosmologové plánují dlouhodobá pozorování galaxií z různých úhlů a vlnových délek, aby se potvrdilo, zda se skutečně jedná o globální jev, nebo pouze o místní statistickou odchylku.

Pokud by se hypotéza o vesmíru uvnitř černé díry potvrdila, museli bychom přepsat celé učebnice fyziky. Vesmír by přestal být nekonečným prostorem, ale stal by se uzavřeným systémem s vlastní hranicí, kterou nelze nikdy překročit. Takový pohled by mohl také vysvětlit, proč nedokážeme spatřit „konec“ vesmíru – ten totiž neexistuje v tradičním slova smyslu, protože všechno, co existuje, je zakřiveno zpět do sebe samého.

Tento koncept navíc dává nový rozměr otázce, co se děje za horizontem událostí. Z pohledu pozorovatele uvnitř by vesmír vypadal normálně, hvězdy by zářily a čas by plynul. Ale zvenku by šlo jen o maličkou singularitu v jiném vesmíru – což znamená, že i náš svět by mohl být pouze jedním z mnoha, vznikajících při každém kolapsu hvězdy. Možná právě teď někde jinde vzniká další vesmír, zatímco ten náš se pomalu přibližuje svému nevyhnutelnému konci.

Ať už bude budoucí výzkum jakýkoli, tato teorie ukazuje, jak málo o realitě ve skutečnosti víme. Věda se opět dostává na hranici, kde se prolíná fyzika s filozofií – a otázka, zda jsme součástí černé díry, nebo obyvateli nekonečného prostoru, zůstává otevřená. Možná jsme opravdu jen pozorovateli uvnitř kosmické záhady, která nás všechny obklopuje a definuje.